Proč se nemáme zlobit na rodiče

03-01-2019 00:00:00
proc nelze krivda
proc nelze krivda
Krásný článek, se kterým se s vámi chci dneska podělit, je o sobeckosti dětí a možnostech rodičů.

Ať už je to spravedlivé nebo ne, lidé, kteří nemají dobré vztahy s rodiči, nebývají bez problémů ani ve svém vlastním dospělém životě. Nepřítomnost přijatelného modelu chování, vnitřní konflikty, nízká sebedůvěra, závislost na tom, co si myslí ostatní, to ještě ani zdaleka není všechna nálož „ublíženého dítěte“. A dokud se nezbaví své ublíženosti a nepřestane věčně někomu něco dokazovat, jeho životní nezdary se budou jenom opakovat.

Než se naštvete na rodiče, zamyslete se nad tímhle.

1. Rodiče si přáli, abyste byli silní. Proto na vás někdy byli tvrdí, možná příliš nároční. Asi se vám to nelíbilo, ale když se objektivně podíváte na svůj další život, musíte uznat, že vaše „nepotopitelnost“ je výsledkem jejich „sparťanské výchovy“.

2. Rodiče mají vlastní strachy a komplexy. Prali se s nimi a vy jste to schytávali taky. To, co vám zakazovali, nedávali a omezovali, bylo diktováno jejich vlastními představami o životě a není to žádná věčná pravda. Známkou vyšší úrovně je brát rodiče takové, jací jsou, nepřevychovávat je, nic jim nedokazovat, žít si svůj život a jim dát příležitost žít tak, jak byli zvyklí.

3. Ideální rodiče neexistují. Mnoha dětem, které mají s rodiči nejednoduché vztahy, se zdají být rodiče jiných dětí lepší. Příčina této doměnky tkví v odstupu. Děti vidí pouhou fasádu vztahů v cizí rodině a na jejím základě si udělají nějakou představu. Jenomže v každé rodině, i v té kamarádově, mají své problémy a dost možná, že vy jste ještě měli s rodiči štěstí.

4. Dali vám život. Veliký dar. Dar života, před kterým všechno ostatní pohasne. A když k němu rodiče přidali lásku, péči a svoji vlastní duši, je to veliké štěstí.

5. Umění milovat se předává z pokolení na pokolení. Že vás rodiče nemilovali, nebyla jejich vůle, ale program, kterého se jim dostalo od jejich rodičů. Krom toho rodičovská láska může mít různé projevy. Někdo to přehání s péčí, má přání k sobě dítě co nejvíc připoutat, jiný se snaží dát co nejvíc svobody a poskytnout dítěti možnost učit se na vlastních chybách.

V dětství se děti často zlobí na rodiče, protože ještě nechápou všechny jemnosti lidských vztahů. Ve starším věku se pak k emocím přidává rozumové poznávání. Dítě, které nabralo rozumu, už mnohé chápe, ale city zůstávají. A někdy něco nedořečeného, nevyjádřeného, v sobě potlačovaného brání navázání zdravých vztahů s ostatními lidmi.

Děti nemají právo soudit rodiče. Matka a otec přišli na tento svět dříve. Přijměte fakt, že mohou žít tak, jak se jim líbí. Nepředělávejte je. Soustřeďte se na vlastní city, zařizujte si svůj život a děkujte rodičům za to, že vám darovali možnost dnes žít, radovat se ze slunce, dělat to, co máte rádi a těšit se ze života.

https://www.pronaladu.cz/proc-se-nemame-zlobit-na-rodice/?fbclid=IwAR3PQI04zxYOkGnCJWiyP6V1ifpSwcJ5ejgq3h9xEoNYxooGzZ9SzUb7Zq0
Přeji vám krásné přemýšlení o vašich rodinných vztazích a prima den s úsměvem na tváři. Dáša